Vermikompostér GARDEN

Vermikompostér Garden,

svým objemem 391 Litrů a širokou aktivní plochou je určen pro zahrádkáře, balkonáře, kteří se věnují pěstování vlastní zeleniny. Svou plochou jednotlivých pater a objemem bude vyhovovat lidem, kteří zeleninu pěstují v průběhu celého roku a často odštipují lístky, nebo záhony zbavují plevele. Je ideální pro běžné zbytky ze zeleniny a ovoce, jako jsou slupky od banánů, ohryzky jablek a další drobné odkrojky např. slupky od brambor. Nedoporučujeme vkládat pecky např. od broskví, skořápky kokosu a jiné tvrdé skořápky ovocných plodů. Listovou zeleninu před vložením do vermikompostéru nejlépe nasekejte na malé kousky.

Sestava obsahuhe: 1x dno s výpustným kohoutem, 3x nádoba pro vermikompost a 1x víko.

Paleta není součástí balení, lze jí zakoupit samostatně.
Vermikompostér  lze usadit na pojízdný podvozek se 4 otočnými gumovými kolečky pro snadnější přesun plného vermikompostéru. Výhodné při umístění v garáži.

Rozměry: 80x60x 99,5 cm bez palety dxšxv

Objem: 391 litrů

Proč kompostovat s žížalami?

Žížalí kompostování je ideální způsob pro ty, kteří nemají zahradu, nebo nechtějí překopávat zahradní kompost kvůli vyzrání. Když se žížalí vermikompostování rozjede, jeho provoz zabere minimum času a námahy. Žížaly potřebují jen pravidelný přísun potravy v malých dávkách, proto jsou vhodné pro zpracování odpadu z kuchyně.

„Pokusy ukázaly, že vermikompost kladně ovlivňuje vytváření kořenového systém, tvorbu biomasy a celkový růst rostlin. Při zakořeňování odřezků se při použití vermikompostu zvýšilo procento zakořeněných jedinců z 20–50% na 30-55%. Ukázala se vhodnost vermikompostu jako pěstitelského substrátu, např. ve směsi s rašelinou 3:1 anebo ve směsi s borovou kůrou či zeminou“ (Hyblerová, Han a Balí, 2010).

Kompostování se žížalami probíhá po celý rok. Vermikompostér můžete mít jak vevnitř, tak i venku. Důležité je vždy zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem 20 °C a správnou vlhkost substrátu. V zimě je tedy nutné nenechávat vermikompostér venku bez izolace, aby nepromrzl, v létě ho nevystavovat přímému slunci, aby nedocházelo k výparu vody a k přehřívání. Teplota by ve vermikompostéru neměla klesnout pod 5 °C a neměla by být vyšší než 25 °C.

Smyslem kompostování je vytvořit látky podobné půdnímu humusu a získat rostlinné živiny v pomalu uvolňovaných formách v půdě v rytmu růstu rostlin.

 Vermikompost tvoří vlastně výkaly žížal, které vznikají při požírání kompostovaného substrátu. Přitom se samozřejmě uplatní mechanický účinek činnosti zažívací soustavy červů, který se projeví podstatným snížením velikosti částic kompostu. Vlastní vermikompost se skládá z drobných válcovitých útvarů, jejich průměr je daný průměrem vyústění zažívacího traktu žížal. Nahromaděné výkaly žížal mají velký povrch, mezi nimi vznikají meziprostory, což významně zvyšuje provzdušněnost kompostu.

Správná praxe - návod

Na podstavec vermikompostéru – to je nejnižší bedýnka s kohoutem na odvod tekutiny je umístěno I. patro vermikompostéru, do kterého se umístí podestýlka (tráva, listí, roztrhaný a navlhčený papír, rašelina, hobliny nebo kokosové vlákno). Na podestýlku se vloží násada žížal a vhodné kousky bioodpadů menší než 5 cm. Po aklimatizaci žížal je přidáván další bioodpad až po naplnění I. patra. Na I. patro je umístěno víko vermikompostéru. Víko je umísťováno na nejvyšší patro vermikompostéru vždy bez ohledu na počet pater.

Po naplnění I. patra je do něj, přímo na zpracovávaný obsah, vloženo vyšší - II. patro, do kterého se začnou vkládat další bioodpady. Jakmile žížaly všechno v I. patře zpracují (cca 2 – 3 měsíce), zanechávají hotový vermikompost a stěhují se vzhůru do vyššího patra. Během procesu zpracovávání je nutné pravidelně vypouštět tekutinu ze zásobníku s kohoutem na odvod tekutiny.

Podle množství zpracovávaných bioodpadů a násady žížal je po naplnění II. patra přidáno III. patro lze dokoupit samostatně. Současně s jeho přidáním je odebráno patro s hotovým vermikompostem (I. patro), které je vyprázdněno a je připraveno pro založení dalšího (opět nejvyššího) patra pro vkládání dalších bioodpadů.

Koloběh s odebíráním patra s hotovým vermikompostem, jeho vyprázdněním a přidáním do sestavy vermikompostéru je neustále opakováno bez nutnosti přidáváním nové násady žížal. Současně může být domácí vermikompostér složen z podstavce a až čtyř pater. Všeobecně platí, že je lepší vermikompostér s větší plochou pater než výškou či vyšším počtem pater. Vermikompostér je nutné minimálně jednou týdně nechat vyvětrat. Na pár minut sundat víko, žížaly nemají rády světlo, nemusíte se bát jejich útěku.

Vermikompostér nemá trvalé větrání, předchází se tak nekontrolovatelnému množení mušek, což ocení majité, ktří mají vermikompostér v bytě. Budete-li mít vermikompostér například na terase nebo v garáži, můžete jej doplnit o větrací otvory. Proces vermikompostování je plně odvislý od počtu žížal, které se v něm v danou chvíli nachází. Lezou-li žížaly ven, jednou z příčin může být i jejich vysoký počet, proto myslete za v času na jejich další využití, nebo rozdělení.

Čím vermikompostér naplnit

Do vermikompostéru patří především odkrojky a zbytky zeleniny a ovoce, třeba bramborové slupky, ohryzky z jablek, zelené natě apod. Nezapomínejte na čajové sáčky, žížaly se v nich často a rády rozmnožují, ale pozor na ty umělohmotné (obvykle pyramidového tvaru u dražších čajů). Vhodná je také kávová sedlina, papírové kávové filtry, zbytky vařené zeleniny, rozdrcené vaječné skořápky, papírové ubrousky, navlhčená papírová lepenka, suché pečivo, zbytky pokojových a venkovních rostlin.

Co do vermikompostéru nepatří

Do vermikompostéru nepatří chuťově výrazné potraviny jako zázvor nebo velké množství citrusů, dále mléčné výrobky, masné výrobky, kosti, olej, sádlo a jiné tuky.

Správně probíhající proces vermikompostování nezapáchá. Pokud ano, děláte někde chybu. Na vině může být vysoká či nízká vlhkost, nesprávná teplota či nevhodný odpad, nedostatek vzduchu, uhynulé žížaly ve sběrné nádobě, přílišná plíseň či hniloba organických zbytků.

Častým důvodem bývá nahromadění většího množství organických zbytků, který žížaly nestačily zpracovat. Nahromaděné organické zbytky rovněž zvyšují vlhkost substrátu, který potom hnije a zapáchá. Doporučujeme důkladně prohlédnou celý vermikompostér a odstranit všechny kusy odpadu, které by mohly tento problém způsobovat.

Kalifornské žížaly

Počet žížal se zdvojnásobí za 3 měsíce. Například s násadou o počtu 350 Ks  se počet zvýší na 1400 kusů za jediný rok. Dejte žížalám čas na zabydlení se a rozmnožení. Nezahlcujte je potravou hned ze začátku. To, že jsou žížaly zabydlené, poznáte tak, že potravu, kterou jim dáte, začnou zpracovávat rychleji a vy je tak budete moci krmit častěji.

Princip výroby kompostu, v tomto případě tzv. biohumusu, je založen na schopnosti žížal přeměňovat v trávicím traktu přijaté organické látky, z nichž 40% využívají pro svůj vlastní metabolismus a 60% pro tvorbu biohumusu. Pro kalifornského hybrida je nutno zabezpečit optimální teplotu prostředí 20°C a vlhkost 80%. Reakci prostředí vyžadují neutrální, úhyn bývá zaznamenán při hodnotě pH nižší než 6 a vyšší než 8. Žížaly se nejvíce pohybují ve vrstvách substrátu s dostatkem kyslíku. Substrát nesmí obsahovat zvýšené množství čpavku a bílkovin (obsah proteinu nad 45% způsobuje úhyn žížal). Žížaly nesnášejí přímé sluneční světlo, silnější vítr a již velmi nízké koncentrace pesticidů.

Násadu můžete zakoupit zde: Násada žížal (statekazahrada.cz)

Při počátečním množení není vhodné kompost prohrabovat a veďte k tomu i své děti. Potravu přidávejte nahoru. Je to kvůli tomu, abyste žížaly nerušili a také jim nedělali zmatek v jejich domově – vajíčka totiž kladou do určitých míst. Kompost opatrně prohrábněte, pokud se jeví jako příliš vlhký nebo málo provzdušněný. Je-li přemokřený, nejlépe snížíte vlhkost hoblinami, nebo papírem.

Jakmile naplníte jednu nádobu a vypadá to, že žížaly brzy nebudou mít co k snědku, založte další patro stejně, jako na začátku kompostování. Během asi 3 týdnů by se vám měly žížaly přestěhovat, ale pro jistotu je ještě zkontrolujte. Vermikompost ze spodní nádoby můžete pak použít jako hnojivo nebo si ho usušte na později.

Čas dovolené

Pokud jedete na dovolenou, žížaly bez problémů přečkají i 14 dní. Bez potravy však vydrží nejdéle čtyři týdny.

Jak se používá a ředí žížalí čaj?

Zkoncentrovaný digestát se lidově nazývá žížalí čaj, který není určen k lidské spotřebě, ale k zálivce rostlin. Je třeba mít to na paměti kvůli dětem a  vyvarovat se případné konzumace ze strany dětí!!!

Žížalí čaj je vynikající tekuté hnojivo pro bylinky, pokojové rostliny i zahradu. Obsahuje totiž vysoké množství živin a enzymů, které pomáhají rostlinám růst a udržovat je odolné vůči škůdcům. Žížalí čaj můžete stočit do plastové či skleněné lahve. Ideální je, když čaj zředíte vodou alespoň v poměru 1:1. Zředěným žížalím čajem zalévejte rostliny nebo jej rozprašujte na jejich lístky.