Český olivovník

Elaeagnus angustifolia Hlošina úzkolistá
Velikost rostliny 40-60 cm      

       Květy rostou ve shlucích a jsou bílé až žluté barvy. Je to vysoce aromatická rostlina, květy voní jako kombinace citronu a vanilky. Kvete od pozdního jara do léta a vytváří malé plody ve shlucích. Plody se dají se použít jak do salátů, tak do polévky, nebo k naložení. Jsou dobrým zdrojem vitamínů a minerálů, esenciálních mastných kyselin, flavonoidů a antioxidantů.

Používají se také k výrobě džemů, želé, koláčů a omáček.

Plody musí být plně zralé (období plné zralosti přibližně od září do října).

       Je členem rodiny Elaeagnaceae (Oleaster). Jedná se o trnitý listnatý keř, který může dosáhnout výšky i několika metrů pokud jej nezastřihnete. Jeho listy a stonky mají stříbřitý povlak (někdy může být také v podobě rezavé šupinky), které mu dodávají charakteristický šedavě stříbrný vzhled. Listy jsou kopinaté a na stoncích se střídají.

Rostlina je samosprašná - má samčí i samičí část na stejných rostlinách. Odolávají nízkým teplotám, nejsou stínomilné.

Původem z Asie, Středního východu a Ruska je nyní k dispozici v Evropě i Severní Americe.  

V ruských oblastech se pěstují na farmách, včelaři tak získávají jedno druhový med.

např. Artisan Olive Honeys : Olive Honey (trendhunter.com)

                Existuje několik pramenů na využití této rostliny v dřívějších dobách. Listy používali první osadníci na astma, hemoroidy, kašel; kořen pro svědění a „škodlivé vředy“; ovoce na průjem. Na omrzliny byl použit odvar z kůry smíchaný s olejem. Olej ze semen byl používán k léčbě průdušek a k léčbě katarů. Samotná semena byla pražená a mletá na kávu

Návod na pěstování

Rostlina  je velice nenáročná. Roste v téměř jakékoliv půdě, dobře snáší i suché a zasolené půdy. Dobře snáší i městské prostředí. Nejlépe se jí darí na slunném stanovišti v hlubších, humózních půdách.