Medomet TRITIS

Nerezový praktický medomet s výpustným kohoutem.

Medomet je  vhodný pro nejpoužívanější rámkovou míru 39x24 a nižší např. 39x17, 39x15,také na Langstroth a ostatní míry s maximální výškou rámku 25 cm.

Medomet má klasickou kliku, kterou poháníte koš s mednými plásty.

Poměr převodu je 1:2,5 - to znamená, že na jedno otočení kliky o 360 °C se koš otočí 2,5 krát kolem své osy.

Rozměry (DxŠxV) 50 x 50 x 85 cm

Hmotnost 14 kg

Rozměry zásilky (DxŠxV) 51 x 51 x 75 cm

Hmotnost zásilky 15,2 kg

Průhledné plexisklo umožňuje kontrolu rychlosti otáčení rámků.  

Přes 150 let se už používá na extrakci medu medomet. Jde o zařízení fungující na principu odstředivé síly, které vytočí z odvíčkovaných rámků med. Odvíčkované rámky se vloží do koše medometu a ručním nebo elektrickým pohonem se začne koš otáčet kolem své osy.

Vyletující med dopadá na plášť medometu, stéká po stěnách dolů a vytéká otvorem u dna pláště.

Med se získává z pláství několika způsoby. Hlavní rozdělení je dvojí, jestli jde o destrukční metodu pláství či nikoliv. Při lisování či tepelné extrakci se plástve nezachovají. Naopak při vytáčení rámků v medometu jsou plástve zcela zachovány a včelí dílo lze používat i nadále. Nejprve však musíme plástve z úlů vyjmout. Vytočený plást medu se nazývá souše a vrací se zpátky do včelstva.

Postup při vytáčení medu v medometu:

Vhodné rámky plné medu se zavíčkovanými buňkami nejméně z 1/3 se odeberou z úlů a odvezou do medárny. Odvíčkovací vidličkou se odvíčkují všechny buňky, teprve pak jsou plásty připravené na vytáčení. Rámky se vloží do medometu jednou stranou směrem k plášti medometu a „nahrubo“ se vytočí ze zhruba 1/3 medu na dané straně při nižších otáčkách. Poté se medomet nechá zastavit a ručně se rámky otočí v koši druhou stranou k plášti medometu. V této poloze se nejprve také vytáčí nižšími otáčkami také „nahrubo“. Poté se můžou otáčky medometu zvýšit, aby se z druhé strany vytočila „načisto“ většina původního obsahu medu (zhruba 90 až 98 %). Nakonec se rámky podruhé otočí první stranou k plášti medometu a dotočí se „načisto“ rovnou při vysokých otáčkách. (Výše uvedený postup platí pro nejčastěji používané tangenciální medomety, u ostatních typů je postup odlišný kvůli nutnosti otáčet rámky, různé velikosti otáček a doby vytáčení u ostatních typů medometů.)

Pokud bychom začali u jedné či druhé strany plné medu vytáčet již od začátku vyšší rychlostí, došlo by odstředivou silou k roztrhání voskového díla a plástve by se polámaly a prolétly skrze koš na plášť medometu. Tím bychom poškodili plástve a znemožnili jejich další použití ve včelstvu v následujících letech. Malé procento medu v plástvích zůstane na stěnách a na dně buňky (zhruba 2 až 10 %) a závisí to hlavně na teplotě a viskozitě medu.

Různé medy mají různou viskozitu podle toho, odkud včely nektar přinesly. Med může být květový, smíšený či medovicový podle toho, jestli je nektar z rostlin či od producentů medovice.

Obzvláště některé druhy medovicového medu (hovorově tzv. lesní med) mají velmi vysokou viskozitu, které navíc do 1-2 týdnů od donesení včelami může ztuhnout v buňkách. Tyto viskózní medy se dají jen velmi těžko vytočit v radiálních či paralelnotangenciálních typech medometů. Viskozita medu závidí nejen na druhu medu, ale i na jeho teplotě.